Kniha života

Kniha života. Narodíme se jako list nepopsaného papíru. Stejně tak, jako spisovatel začne psát a tvořit svou knihu, také my máme příležitost začít psát tu svou. Nelze knihy životů srovnávat, jelikož každý z nás má jiného spisovatele, jiný obsah a jinou titulní stranu tak jako knihy. Nenajdete dvě totožná díla od různých autorů, mohou si být podobná, ale ne stejná. Název knihy tvoří jméno jedince, který je autorem a s počátkem psaní začne tvořit svou budoucnost. Když jsme v první třetině své knihy, stáváme se většími tvořiteli jeho obsahu. Mnohdy to vypadá jako pokus - omyl. Hledáte směr, hledáte sebe, hledáte vhodná slova a tvoříte vhodný obsah pro náplň svého spokojeného života. Časem se ovšem dostáváme do životních situacích, kdy stojíme. Jako bychom otevřeli knihu v půlce a začali listovat a pročítat stránky zpět. Máme pocit, že bychom v nich snad mohli přečíst něco nového? Dostavují se otázky, bylo to správné rozhodnutí? Co kdybych se rozhodl/a jinak, byl by můj život lepší? Většinou se k těmto otázkám dostáváme v okamžiku, když se nacházíme úplně nazí před svoji novou cestou. Čeká nás nový nepopsaný list papíru s novou kapitolou, kdy ještě z daleka netušíme její název natož její obsah. Držíte tužku v ruce a přemýšlíte jaký bude obsah, který začnete tvořit. Volba rozhodnutí je na nás. Pokračovat v dosavadním příběhu, kdy předešlé kapitoly, rekapitulují náš život, životní zkušenosti, postoj k sobě samému...nebo pevně uchopit svůj život z cela novým směrem i přesto, že vaše ulička do budoucnosti vypadá jako by jste chodili s rozsvícenou lucerničkou temnou uličkou. Vidíte pouze na krok, ale plynule jdete...nestojíte a věříte, že nová kapitola a nový směr je tím nejlepším rozhodnutím v životě. Cesta s onou lucerničkou je kouzelná, jelikož vám neodkryje všechna její kouzla, tak jak je tomu při rozsvícení reflektoru, kdy najednou vidíte vše kolem vás. Na vše jasně vidíte a máte možnost říct ano to se mi líbí to beru, anebo přesný opak ne je to příliš velké sousto na to "nemám". Na nové cestě spoléháte jen na svou lucerničku, která vám každým krokem odkryje kouzelné prostory a možnosti kolem sebe. Tady slova nejde, nemůžu, já to nezvládnu nepatří,... jelikož nelze říct já to nedokážu na něco co přece nevidíte....cíl nejde vidět, jediné co můžete, je maximálně důvěřovat sami sobě, že cestu, kterou se rozhodnete tvořit je správná a v cíli jste každý den jelikož CESTA JE CÍL....Nedělejme si daleké cíle, kdy jediné co vidíte je kus cesty(práce) kterou máte před sebou. Začněte tvořit denně malé krůčky, tím budete naplněni každým dnem který prožijete ve spokojenosti z malého úspěchu. Malinkatý úspěch na vaši cestě k větším úspěchům. Nevadí, že neznáte titulku vaší nové kapitoly, psát a tvořit můžete kdykoli a ta správná slova pro vaši kapitolu se v ten správný čas ukážou.